Teze - Problémy výtvarné obce ČR
Příloha
vyjádření UVU ČR k věcnému záměru zákona o veřejné
podpoře kultury, které bylo zasláno Ministerstvu kultury 5.
prosince 2003
Východiska
* Analýza postavení výtvarného umělce v ČR
* Podklady ke konferenci UNESCO o postavení umělce 1997
* Sborník o kultuře v České republice po roce 1989 (MK ČR,
duben 1999)
* UVU ČR - Program na léta 1999 až 2000
* Návrhy UVU ČR podané nebo připravované v
souvislosti s reformou veřejných financí
1. Zlepšení
prostředí pro tvůrčí činnost
1.1 Zajištění finančních prostředků pro výtvarné umělecké
dílo ve veřejném prostoru (zákon o veřejných zakázkách
nebo zákon o kultuře, pevné procento z rozpočtovaných nákladů)
1.2 Rozšíření trhu uměleckých děl - daňové uznání výdajů
k nákupu uměleckého díla (zákon o daních z příjmů -
stanovení limitu, zavedení speciální účetní kategorie)
1.3 Rozšíření možnosti nebýt účetní jednotkou a využít
paušálního odečtu nákladů (zákon o daních z příjmů, zvýšení
ze současných 30 na 60 %)
1.4 Daňová uznatelnost členských příspěvků uhrazených
profesní organizaci umělců (komoře s nepovinným členstvím)
2. Zlepšení
cílené podpory pro tvorbu
2.1 Jedno % ze státního rozpočtu na kulturu (vláda, kritika
zbytkové tvorby státního rozpočtu z hlediska klesajících
prostředků na kulturu, očistění prostředků kapitoly
Kultura od prostředků určených církvím, zastavení trendu sílící
podpory obnovy památek a slábnoucí podpory živého umění
2.2 Změna grantového systému MK ČR - pevný klíč pro složení
grantových komisí respektující samosprávné organizace umělců,
snížení státní ingerence do rozhodování, možnost slučování
finančních prostředků z různých zdrojů účtovaných různými
účetními jednotkami (změna rozpočtových pravidel)
3. Podpora
profesních organizací umělců jako součást budování a
rozvoje občanské společnosti
3.1 Poskytování finanční podpory k udržení základních činností
profesních sdružení nekomorového typu
3.2 Poskytování finanční podpory na činnost národním
reprezentacím mezinárodních nevládních organizací
3.3 Zahrnutí profesních organizací umělců do systému PPP
(Public Private Partnership)
3.4 Jmenování reprezentantů uměleckých obcí členy poradního
sboru ministra kultury
3.5 Uznání Rady uměleckých obcí jako partnera vlády ČR pro
oblast tvůrčích svobodných povolání
Průniky
tezí UVU ČR s věcným záměrem MK ČR
K bodu 1.1
Návrh ministerstva (III/10) na stanovení minimálně 4 % z
objemu veřejné zakázky na zhotovení uměleckých děl je
vyhovující a plně ho podporujeme.
K bodu 1.2
Návrh ministerstva doporučujeme rozšířit
Jde o problém, jak financovat nákup uměleckých děl jako daňově
uznatelný náklad, v běžném provozu organizace. U novostaveb
a rekonstrukcí je to možné; jde však o situaci, kdy do veřejně
přístupných prostor podnikatelských subjektů, jejichž stav
nepochybně slouží k vytvoření a udržení příjmů, není
možno průběžně nákup uměleckých děl zahrnout celou částkou
do daňově uznatelných nákladů (čekárny a ordinace lékařů,
prostory pro jednání se stranami advokátních kanceláří,
ale i všech typů podnikatelských subjektů). Navrhujeme, aby
částka takto daňově uznatelná měla nějaký roční limit
odvozený např. z daňového základu; je však třeba také vyřešit
zatřídění takto nabytého majetku, který nemůže být
odepisován (jako např. umělecká díla v muzejních sbírkách),
ale může být zcizován (danění rozdílu mezi nákupní a
prodejní cenou). Jsme přesvědčeni, že zejména pro tzv. střední
stav by tato úprava byla výhodná a velice by napomohla
rozvinutí trhu s výtvarným uměním.
K bodu 1.3
V návrhu ministerstva není obsaženo
Jde o návrh, který jsme podali ministerstvu financí v
souvislosti s reformou veřejných financí a změnami v daňovém
zákoně; byli jsme však odkázání na přípravu nového daňového
zákona, která již probíhá, a naše připomínky k tomu byly
zaprotokolovány.
Vycházíme z konstatování návrhu věcného záměru (III/2),
kde se kulturní službou rozumí mj. i umělecká tvorba a její
veřejná prezentace, tedy činnost profesí, které se snažíme
reprezentovat.
Typem činnosti (tedy činností upravenou autorským zákonem se
tato skupina osob samostatně výdělečně činných odlišuje
od jiných OSVČ (živnostníků aj.).
Máme za to, že jen množství tvořivého úsilí dává vyrůstat
špičkovým jedincům a samo vytváří pro celou pospolitost
kultivované prostředí. Proto navrhujeme u kategorie tvůrčích
uměleckých profesí doprovodit nezbytné obecné povinnosti
vyplývající z reformy veřejných financí (zvyšování základu
pro výpočet pojistného, minimální daň) zjednodušením, spočívajícím
v možnosti využít vyššího paušálu nákladů (60 % místo
stávajících 30 %).
(Příloha č. 1)
K bodu 1.4
V návrhu ministerstva není obsaženo
Reforma veřejných financí se dotkne i daňových zákonů a
postavení tvůrčích (včetně uměleckých) profesí, spadajících
do kategorie osob samostatně výdělečně činných. Uvítali
bychom spolupráci na lepší právní úpravě postavení tvůrců
v tzv. svobodném povolání.
V kontextu s reformou veřejných financí byl do novely zákona
o daních z příjmů přijat návrh vlády na daňové uznání
zaplacených členských příspěvků odborovým organizacím
(fyzické osoby) a zaměstnavatelským svazům (právnické
osoby). Tento návrh pomíjí tu skupinu osob samostatně výdělečně
činných, která nemá žádný důvod být odborově organizována
a není ani zaměstnavatelem, ale je v tzv. svobodném povolání.
Jde o umělecké tvůrčí profese, pro něž není zákonem zřízena
komora, ale které mají vlastní profesní organizace (tj.
komory s nepovinným členstvím), zřízené podle zákona č.
83/1990 Sb., o sdružování občanů.
Předkládaný návrh toto opomenutí, které však má
diskriminační důsledky, odstraňuje.
(Příloha č. 2)
K bodům 2 a 3
Domníváme se, že ve věcném návrhu zákona i v předchozích
dokumentech (Kulturní politika, usnesení vlády o podpoře
kultury) je řešení problematiky naznačeno uspokojivě. Rádi
přispějeme k případné konkretizaci.
________________________________________
Příloha
č. 1
Návrh, který jsme v kopii zaslali na vědomí i panu ministru
kultury, předpokládá následující změnu zákona o daních z
příjmů:
Návrh na změnu zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů v
platném znění
ÚVOD
Reforma veřejných financí se dotkne i daňových zákonů a
postavení tvůrčích (včetně uměleckých) profesí, spadajících
do kategorie osob samostatně výdělečně činných. Uvítali
bychom spolupráci na lepší právní úpravě postavení tvůrců
v tzv. svobodném povolání. Předpokládané změny (postupné
zvyšování základu pro výpočet sociálního a zdravotního
pojištění, zavedení minimální daně) chceme u námi
reprezentovaných profesí vyvážit rozšířenou možností nebýt
účetní jednotkou, tedy využívat paušálně stanovených nákladů,
jak to předpokládala zveřejněná předešlá verze daňové
politiky 2003-2006 (prosinec 2002). Navrhujeme § 7 odst. 9 bod
b) zákona o dani z příjmů změnit takto:
NÁVRH
§ 7, odst. 9 - nové znění
(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené
na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit
výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši
a) 50 % z příjmů zemědělské výroby, lesního a vodního
hospodářství, 7)
b) 60 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou
příjmů podle odstavce 8
c) 25 % z příjmů ze živností, z jiného podnikání podle
zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm.
b) a c),
d) 25 % z příjmů z činností, které nejsou živností ani
podnikáním podle zvláštního právního předpisu 66) uvedených
v odst. 2 písm. d).
ZDŮVODNĚNÍ
Dosavadní úprava, umožňující, aby osoby samostatně výdělečně
činné nebyly účetními jednotkami, ale uplatňovaly výdaje
paušální částkou, rozlišuje příjmy ze zemědělské výroby,
lesního a vodního hospodářství (paušál 50 %), příjmy z užití
nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního
vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu
autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování
a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem
(paušál 30 %) a příjmy z živností nebo z činností, které
nejsou živností ani podnikáním (paušál 25 %).
Z hlediska daňových výnosů nebude mít změna podle našeho
odhadu negativní dopad, dokonce lze předpokládat mírné zvýšení
výnosu (a to i bez předpokládané minimální daně pro OSVČ),
protože uplatnění paušálních výdajů, ať už z tvůrčí
činnosti jako hlavního zdroje příjmů, zejména pak u souběhu
činnosti (např. s výukou) téměř nemůže vést ke ztrátě
a neplacení daně. Také daňové přiznání tvůrčích OSVČ,
které paušálu použijí, bude jednoduché a přehledné, stejně
tak jako navazující platby pojistného. Jde o významný přínos
k zjednodušení agendy spojené s uměleckou tvorbou.
Rozšíření možnosti využít paušálního odpočtu nákladů
pro osoby samostatně výdělečně činné v umělecké tvorbě
zohlední samu podstatu této činnosti, která předpokládá
mnohdy svým způsobem zvláštní přístup k okolnímu světu.
Navrhované řešení umožní tvůrčím profesím věnovat se
intenzívněji činnostem, jejichž výsledky naplňují duševním
bohatstvím život celé společnosti.
Příloha
č. 2
NÁVRH
V § 15 se doplňuje odstavec 14, který zní:
“(14) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky
člena odborové organizace této organizaci podle jejích
stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě
hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu
vymezeném zvláštním právním předpisem. 82) a zaplacené příspěvky
členů profesních organizací (komor s nepovinným členstvím)
založených podle zákona o sdružování občanů. Takto lze
odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou
příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně,
maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období.”
ZDŮVODNĚNÍ
Vládní předloha navrhuje nejen doplnit § 15 o nový odstavec
(14), ale rovněž doplnit § 24 odst. 2. Zatímco v § 15 (týká
se fyzických osob) zvýhodňuje skupinu odborově organizovaných
zaměstnanců, v § 24, odst. 2 umožňuje totéž i právnickým
osobám s omezením uznatelné výše příspěvků organizacím
zaměstnavatelů do 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo období, za
které je podáváno daňové přiznání.
Osoby samostatně výdělečně činné, které nepodléhají
komorovému systému, nejsou, nemají důvod ani nemohou být
organizovány odborově, mají však své profesní organizace,
napojené i na profesní organizace mezinárodní. Navržené
limity pro členy odborových organizací jsou v dané chvíli i
pro tyto profesní organizace vyhovující.
Podle komentáře k vládní předloze “daňové úlevy
související s placením příspěvků odborovým organizacím a
zaměstnavatelským svazům se projeví snížením inkasa daně
z příjmů cca o 0,3 mld Kč.” Akceptováním námi přeloženého
návrhu, který se týká cca 6 až 8 tisíc daňových poplatníků,
k žádné změně prakticky nedojde.