REAGUJEME

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR na svých oficiálních www stránkách vydalo zprávu pod názvem Podpora průmyslového designu, pod níž je podepsán tiskový mluvčí MPO ČR Mgr. TomᚶBartovský. Tuto zprávu přetiskujeme v doslovném znění.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nový koncept podpory českého průmyslového designu. Během letních měsíců budou připraveny ve spolupráci s designérskou obcí různé varianty, které umožní nastavit nový a efektivní model podpory. Pozornost se zaměří také na úlohu, kterou má v dosavadním systému podpory brněnské Design centrum. Hovořit o jeho zrušení je předčasné, protože alternativní model podpory českého průmyslového designu není připraven."

V této nenápadné několikařádkové informaci je zakleto několik velmi diskutabilních výrazů, které jsme vytiskli tučně, neboť chceme čtenáře na tyto partie upozornit a chceme k nim vyslovit svůj názor. Smyslem této zprávy, jak jsme ji pochopili, je zklidnit zjitřené emoce v diskusi, která probíhá na různých úrovních a reaguje na informace, které před časem poskytl pan ministr Říman, naposledy na tiskové konferenci v Brně dne 31. 5. 2007.

K novému konceptu podpory... je třeba poznamenat, že MPO nikdy nemělo žádný celostátní koncept podpory českého průmyslového designu. Národní podpora rozvoje designu probíhala v přirozeném vývoji v čase a v různých kompetencích, neboť tohoto procesu se neoddělitelně zúčastňují významné instituce, jako je Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Národní technické muzeum v Praze a Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně, které jsou řízeny Ministerstvem kultury ČR. Dále tu jsou vysokoškolská pracoviště řízená a dotovaná Ministerstvem školství ČR, řada asociaci designérů, ale i agentur a vydavatelství, které užívají ojedinělé granty. A pak je tu Design centrum České republiky, jehož činnost vymezil Statut, které výhradně slouží podnikatelské veřejnosti, tedy výrobcům a poskytovatelům služeb, a proto je placeno a řízeno MPO. Chceme-li vytvořit nový koncept, pak musíme posuzovat role aktérů v tomto prostoru jako vzájemně provázané a v mnoha případech i dnes pracujících společně, což vytváří nezanedbatelné synergické efekty.

Druhou připomínkou je termín designérská obec. Kdo to je, za koho mluví, kdo jsou její představitelé, jaké mají kompetence? Jsou to např. asociace designérů, jejichž představitelé zasedají v dozorčí radě Design centra ČR, anebo to jsou mluvkové, kteří se sami pasovali na mluvčí designérské obce? Jsou nebo budou touto obcí pověřeni, nebo budou vylosováni, či přizváni jenom někteří?

V další části prohlášení se mluví o novém efektivním modelu. Znamená to snad, že ten současný je starý a neefektivní? Kdo rozhodl, že je neefektivní? Za celou dobu trvání DC ČR jsme nezaznamenali žádný, natož totální, názor o neefektivnosti naší činnosti. Šest ministrů z pravé i levé strany politického spektra, kteří v průběhu času řídili naši instituci, nenašlo důvod zásadně zasahovat do rozvoje činnosti a aktivit DC ČR a narušovat jeho nezávislost.

A nakonec poslední připomínka: brněnské Design centrum neexistuje. Existuje Design centrum České republiky, které vykonává služby pro celou Českou republiku. Z prvního pojmenování, které se v Praze občas užívá, je cítit uražená ješitnost, že organizace nesídlí v hlavním městě, nýbrž ji řídí nějací "stréci" z Brna.

Přesto citovaná zpráva přináší jeden pozitivní rys. Je potřeba vést skutečnou odbornou diskusi o možném směřování DC ČR, o jeho funkcích, ale také o jeho postavení jako nestranné objektivní statní instituce, tak jak je tomu v hospodářsky vyspělých a stabilizovaných demokraciích v Evropě či ve světě. Nepřipusťme, aby poměrně malá skupinka kverulantů, která lobuje za své partikulární zájmy, nabyla větší váhy než celá rozsáhlá odborná a podnikatelská veřejnost. V tomto směru se vede velmi poučná diskuse na internetových stránkách iDnes či archiwebu. Tato rozprava by měla mít odbornou úroveň zbavenou emotivních výrazů, ale měla by přinést argumenty k nestrannému posouzení dosavadní i budoucí činnosti Design centra České republiky. Přeji designérům, ale i podnikatelům a všem zaangažovaným, aby si našli čas vyjádřit se v tak závažné věci, jakou je budoucnost rozvoje designu v naší zemi.

Karel Kobosil
ředitel DC ČR

8. 6. 2007; zveřejněno 7. 6. 2007 na http:www.designcentrum.cz a v tištěné podobě jako "Editorial" v červnovém čísle Bulletinu DC ČR; redakce: Oskar Brůža