Metodika výpočtu honoráře

(autorské odměny, ceny práce) profesionálního designéra za vytvoření díla a stanovení autorské odměny za užití díla (licence) v oboru činnosti:

produktový design

Diskusní verze

Brno

březen / květen 2007

OBSAH

I. Úvod 3

Cíl vytvářené metodiky 4

Srovnávací prameny

Stručný rozbor dosavadních řešení

Zásady navrhovaného řešení 6

II. Metodika výpočtu honoráře (autorské odměny, ceny práce

profesionálního designéra) za vytvoření díla 7

Tabulka výpočtu základní vyjednávací výše autorského honoráře

za vytvoření díla (příloha č. 1) 8

Příklady výpočtu ceny designu podle metodiky s použitím tabulky 9

III. Metodika výpočtu autorské odměny za užití díla (licence) 10

Příklady výpočtu základní vyjednávací výše autorské odměny

za užití díla – licence (příloha č. 2) 11

IV. Závěr 12

Součinnost mezi výrobcem a designérem

Konstrukce autorské smlouvy

Moduly autorské smlouvy a licenčního ujednání

(Objektivizační) metodika výpočtu honoráře

(autorské odměny, ceny práce) profesionálního designéra za vytvoření díla a stanovení autorské odměny za užití díla (licence) v oboru činnosti:

produktový design

Diskusní verze – březen / květen 2007

I. Úvod

Snaha vytvořit „ceník“ designérských prací vyplynula ze změněné situace po zrušení uměleckých komisí Českého fondu výtvarných umění. Výrok komise byl nezpochybnitelný a nenapadnutelný, byl tedy klienty plně akceptován a byl závazný i pro účely daňové. Přechod na volný smluvní základ tvorby cen a zásadní změna daňových zákonů (1993) zcela rozkolísaly ustálené cenové relace.

První dokument tohoto druhu – „Honorářový řád“ - vydala v rámci UVU ČR Asociace interiérových architektů v roce 1994. Jejich práce byla snadnější o to, že řada architektů se současně podílela na vzniku České komory architektů a v rámci Obce architektů se zabývala i ceníkem prací.

Druhým oborem, který zažil nebývalý boom, byl grafický design (dříve označovaný jako užitá grafika). Asociace užité grafiky vydala - již samostatně – v roce 1996 (druhá edice 2001) publikaci „Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu“. Zatímco první edice obsahovala porovnání cen ve Francii, Rakousku a Itálii, nový rozšířený dokument obsahuje obecné údaje o oboru i autorských právech, metodické pokyny pro výpočet honoráře a tabulkovou část, která se snaží popsat všechny myslitelné designérské výstupy. Jde tedy o ceník designérských prací, nazvaný „Tabulky doporučených minimálních honorářů“.

Svůj ceník na obdobném principu pod názvem „Tvorba cen“ vytvořilo i sdružení TypoDesignKlub. Na stejném principu vydala pro své členy „Výpočetní faktory pro stanovení výše honoráře“ také Asociace profesionálních fotografů ČR.

Všechny uvedené dokumenty jsou k dispozici na webové stránce UVU ČR v oddíle „autorská práva“ souhrnně pod názvem „orientační ceníky autorských děl“ (http://www.uvucr.cz/autorska_prava/orientacni_ceniky_autorskych_del.htm)

Na schůzích ADM (v Jarošově) byly otázky honorářů několikrát orientačně vzpomenuty; příklad výpočtu uvedl již před téměř deseti léty člen ADM Karel Kobosil. Potřebu vypracovat nějaký doporučující dokument zdůvodňoval i koordinátor UVU ČR Oskar Brůža, zejména po roce 2003, kdy bylo UVU ČR jako znaleckému ústavu poprvé od roku 1989 uloženo Městským soudem v Praze vypracování revizního znaleckého posudku v oboru grafický design a kdy se ukázalo, jak důležité je mít při určování přiměřenosti honorářů nějaký orientační dokument.

Teprve na valné hromadě v Brně 2006 byla vytvořena pracovní skupina, která měla zásady tvorby cen zpracovat. Nestalo se však tak, a proto na valnou hromadu v Přerově 2007 připravili Karel Kobosil a Oskar Brůža návrh, jehož zásady byly členům komentovány. Valná hromada návrh přijala a požádala autory, aby text dopracovali a rozeslali všem členům k připomínkám.

- 3 -

Cíl

Popsat praxi a vytvořit dokument, který bude základem pro konkrétní a průhledné jednání mezi autorem a klientem, stanovit volný rámec pro cenové relace a standardy (výstupy) designéra; vytvořit moduly pro sestavení nekonfliktní, konsensuální a autorem a klientem společně konzultované (vypracované) autorské smlouvy.

Srovnávací prameny

Honorářový řád Asociace interiérové tvorby Praha (AIA, nyní AIA ČR, 1994), honorářový řád České komory architektů (ČKA), praxe v oboru design vizuálních komunikací, ceník Asociace užité grafiky, ceník TypoDesignClubu (TDK), poznatky z činnosti kolegia pro design vizuálních komunikací UVU ČR (jakožto znaleckého ústavu), zkušenosti členů profesních asociací.

Stručný rozbor dosavadních řešení

Jedním z nejrozšířenějších způsobů určení výše honoráře je jeho odvození z celkového objemu zakázky. Tento model je uplatňován především v architektuře (ale je tak konstruována např. i odměna za některé notářské úkony apod.).

Ve zmíněném honorářovém řádu AIA jsou řešením (bez jakéhokoliv výkladu nebo zdůvodnění) věty: „Základní celkový honorář pro interiéry vybavené atypickým zařízením je oceněn sazbou 6 – 13 % z celkového nákladu na realizaci interiéru. Výše sazby bude záležet na složitosti a významu zakázky a bude určena autorem (sic!) projektu.“ Pro řešení s použitím hotových výrobků bylo stanoveno rozpětí 2 – 5 %.

Jako variantu řád připouští honorování odborných výkonů hodinovou sazbou v rozmezí 100 až 630 Kč/hod. se specifikací, která je však pouze „mechanická“ a není blíže rozvedená ani zdůvodněná:

Popis Kč/hod.

A – odborné výkony velmi vysoce kvalifikované konceptní a koordinační 530 – 650

B – odborné výkony vysoce kvalifikované 420 – 520

C – odborné výkony středně kvalifikované 340 – 410

D – odborné výkony méně kvalifikované 250 – 330

E – pomocné práce 100 - 240

Hledisko významu, zkušeností autora ani jiná kritéria tento řád neuplatňuje.

Honorářový řád České komory architektů je konstruován v části III (Interiérová tvorba, výstavnické stavby a interiéry, filmové a televizní scénické stavby, divadelní scénické stavby) na naprosto shodných principech; uplatňuje stejná nijak nezdůvodňovaná procentní rozpětí (6 – 13 %, bod 3.1.1.2, event. 2 – 5 %, bod 3.1.3), a totožná ocenění pěti různých stupňů výkonů, jako AIA (bod 3.2.2.11.2); to platí od poslední aktualizace v roce 1997 dodnes; pouze v obecném ustanovení část I, 1.1.4 se doporučená základní hodinová sazba zvýšila aktualizací v lednu 2006 z 385 Kč/hod. na 535 Kč/hod. Jednotlivé úkony, fáze a výstupy jsou podrobněji a přesněji definovány, než tomu bylo u honorářového řádu AIA. Řeší také záležitosti reprodukčních práv a opakujících se řešení (tím se blíží produktovému designu), ovšem jen obecně.

- 4 -

Jinou variantou je ceník prací, založený na úplném výčtu možných zadání (sazebník), doplněný pro mimořádné případy hodinovými sazbami. Touto cestou se vydala Asociace užité grafiky.

V roce 1996 vydala pro své členy Autorské honoráře v užité grafice, obsahující porovnání s cenami ve Francii, Rakousku a v Itálii. Je zde odlišen základní honorář a další faktory, které jeho výši ovlivňují. Ve druhé, propracovanější verzi (2001 pod názvem Autorské honoráře v užité grafice a grafickém designu) už nejsou uvedeny srovnávací ceny v jiných zemích, položky (je jich celkem 213) jsou rozděleny do osmi oddílů a sedmý z nich uvažuje základní hodinovou sazbu 500 Kč/hod.

Tento ceník uvažuje o zvyšování základní sazby (určené autoritativně bez jakéhokoliv zdůvodnění) o koeficient zákazníka (zadavatele; podrobně specifikováno do tří skupin) a koeficient autora, kde je dáno jen rozmezí bez jakýchkoliv dalších orientačních ukazatelů). Násobkem základního honoráře a dvou koeficientů vychází honorář, který nezahrnuje možnost dílo užít. Užití je upraveno dalším koeficientem, kterým je honorář násoben. Tato licenční problematika není podrobněji řešena.

Obdobně je konstruován Ceník TypoDesignClubu (platí dosud verze 2003), má také osm částí (151 položek); hodinové sazby se pohybují v rozmezí 900 až 1 600 Kč/hod., např. textové korektury u počítače s klientem – 1 100 Kč/hod.).

Ceník TDC uplatňuje (vzhledem k tomu, že vysoká prestiž autora je dána už samotným členstvím v TDC) jiná kritéria: ceník je chápán jako minimální cena grafického návrhu, která musí být vyplacena i v případě, že nedojde k realizaci zakázky (= skicovné). Určení ceny za definitivu je jen obecné a může být nahrazeno i hodinovou sazbou. Tvorba ceny za udělení licence také není kvantifikována, ceník pouze uvádí, že je ovlivněna a) územním působením a způsobem rozšiřování díla a b) významem klienta nebo společenským dopadem zakázky. Je uvedena minimální cena licence – 20 % částky za grafický návrh (jednorázová tiskovina, místní užití).

Obecnější a jednodušší – ale grafickému designu podobný - model stanovení honoráře zvolila pro své členy a jejich klienty Asociace profesionálních fotografů ČR. Výpočetní faktory pro stanovení výše honorářů členů APF ČR mají čtyři základní oddíly, část paušální (denní fotografické nasazení – od 7 000 Kč) a také v předešlých případech nepoužitou položku nákladů (denní účtování užité fotografické techniky v závislosti na pořizovací cenu v rozmezí 200 až 3 000 Kč). Rozlišují se A) význam zadavatele – podrobněji rozvedeno (1, 2, 3), B) zařazení fotografa – jednoduché členění (1, 2, 3), dále C) zadání v osmi skupinách (16 popisů situací) s cenovým rozmezím100 až 800 (asi Kč), faktor D) – využití (pro periodický tisk odkaz na ceník sazeb Syndikátu novinářů ČR; skicovné pro nevydané práce 1 000 – 5 000 Kč) a faktor E) rozšíření díla (pro případ úplné výhradní licence pro zadavatele celý vypočtený honorář násobit deseti). Výpočtový vzorec: /(A + B) x C/ + (D + E).

Závěrem:

Pro obor produktového designu jsou některé prvky výše uvedených modelů využitelné, ale spíše jen obecně; převzít (upravit) lze kategorizaci autorů a zadavatelů; výčtová metoda (ceník) je pro tento obor nepoužitelná. Význam má použití hodinových sazeb a rovněž výdaje (náklady), které uplatňuje Asociace fotografů, je pro produktový design podstatná.

- 5 -

Zásady navrhovaného řešení

*1 samostatná úprava výpočtu autorské odměny za vytvoření díla (honorář – H) a výpočtu autorské odměny za užití (licence - L)

*2 klasifikace autorů (prestiž) koeficientem podle tabulky

*3 typologie zakázek daná orientačně spotřebou času

*4 klasifikace zákazníků (prestiž) koeficientem podle tabulky

*5 uplatnění paušálů nebo prokazatelných výdajů

*6 uplatnění hlediska nároků zadavatele na komplexnost řešení (nástroj: kombinace rozpětí hodinové sazby a spotřeby času)

*7 autorská odměna za užití (licence) jako podíl z prodejní ceny výrobku od výrobce (%)

*8 typologie zakázek podle podílu designu na produktu (%)

*9 rozlišení parametrů, které mají rozpětí (hodinová sazba, koeficienty autora a klienta, spotřeba času, procentní podíl designu, úspora nákladů ovlivněná designem) nebo jsou vytvářeny ad hoc (popis struktury výrobku) a objektivních údajů, které předmětem dohody být nemohou (náklady spojené s tvorbou, ceny materiálu, cena výrobku)

*10 možnost přesunů mezi „H“ (honorářem za vytvoření) a „L“ (licencí) jako výsledek strategie jednání mezi autorem a klientem

*11 moduly jako základ pro sestavení autorské smlouvy o vytvoření díla a o užití díla

*12 důraz na společné projednávání a řešení autorem a klientem s důsledným uplatněním navržených postupů

- 6 -

II. Metodika výpočtu honoráře (autorské odměny, ceny práce profesionálního designéra) za vytvoření díla

Základní vstupní údaje (v logickém uspořádání pro přípravu smlouvy):

1. Představení a zařazení autora (viz zásada č. 2) koeficient

standardní vzdělání nebo praxe (regionální působnost) 1

nositel národních ocenění (celonárodní působnost) 1,4

zahraniční ocenění nebo významné reference (mezinárodní působnost) 2

2. Představení a zařazení zákazníka (viz zásada č. 4)

regionální působnost 1

celostátní působnost 1,4

nadnárodní působnost 2

3. Určení optimální doby pro řešení podle časové náročnosti (viz zásada č. 3)

Pracovní měsíc = cca 180 hodin.

nízká obtížnost úkolu 100 až 300 hodin

střední obtížnost úkolu 300 až 500 hodin

vysoká obtížnost úkolu 500 a více hodin

4. Stanovení hodinové sazby

V roce 2007 navrženo rozpětí 100 – 500 Kč/hod. (viz zásada č. 6); sazba je určována dohodou smluvních stran.

110 Kč/hod. odpovídá současné průměrné měsíční mzdě 20 000 Kč,

150 Kč/hod. je odvozeno z 27 000 Kč měsíčně,

200 Kč/hod. z 36 000 Kč měsíčně,

500 Kč/hod. odpovídá měsíční mzdě 90 000 Kč.

Poznámka:

V práci designéra se střídá rutinní práce a soustředěný výkon. Pro krátkodobý soustředěný výkon s uplatněním všech schopností autora lze uplatnit 500 Kč / hod., pro rutinní výkony lze použít nízkou sazbu, tvůrčí pracovní výkon je někde uprostřed.

Hypotetický příklad tvorby designu:

Popis/úkony	Počet hodin	Kč/hod.	Celkem Kč
Konzultace (soustředěný výkon)	30	500	15 000
Studium	40	100	4 000
Rešerše	30	100	3 000
Kreativní řešení	150	200	30 000
Náročnost dokumentace	60	150	9 000
CELKEM	310	Průměr cca 200 Kč/hod.	61 000

5. Výdaje

K částce dohodnuté při uplatnění výše uvedeného postupu ve shodě se zákonem o daních příjmů připočíst buď doložené výdaje nebo paušální částku (dnes 40 %) – viz zásada č. 5

Příloha č. 1 – tabulka k výpočtu základní vyjednávací částky

- 7 -

Příl. č. 1 – Tabulka výpočtu základní vyjednávací výše autorského honoráře
		za vytvoření díla (produktový design)

Základem pro sjednání bezproblémového smluvního vztahu mezi designérem a zadavatelem
je jasné vyjednání podmínek před započetím práce. Cílem vstupního jednání je:
a) shodnout se (1) na klasifikaci designéra (autora) a (2) na klasifikaci zadavatele (výrobce),
b) odhadnout (3) časovou náročnost úkolu a stanovit orientační počet hodin potřebných k řešení,
c) dohodnout (4) hodinovou sazbu; hodinová sazba je smluvní a vychází z praktických zkušeností
zúčastněných stran, např. z ceny hodinové práce majitele firmy, vedoucího vývoje konstrukce
nebo technologie a reflektuje obtížnost řešení. Tato cena je cenou obvyklou v prostoru
působnosti zadavatele (podrobněji viz výše v úvodním textu).

		Hodnoty a jejich charakteristika:

1. AUTOR				2. VÝROBCE
Koeficient 1	regionální působnost, stan-			Koeficient 1	regionální působnost
dardní vzdělání, bez významných ocenění
Koeficient 1,4	národní působnost, nositel			Koeficient 1,4	celostátní působnost
řady národních ocenění, významné reference
Koeficient 2	mezinárodní působnost,			Koeficient 2	nadnárodní působnost
mezinárodní ocenění a významné reference

3. ČASOVÁ NÁROČNOST		nízká	střední	vysoká	*)
		100 - 300 hod.	300 - 500 hod.	nad 500 hod.
*) Při odhadu časové náročnosti se přihlíží zejména k
	1. nárokům zadavatele na komplexnost řešení
	2. náročnosti studia zadávací dokumentace
	3. nezbytnosti pořídit odborné rešerše
	4. míře kreativnosti při řešení úkolu
	5. náročnosti požadované (předávané dokumentace)
Horní hranice časového rozpětí se použije také,
	6. jde-li o časově méně náročnou, ale vysoce sofistikovanou činnost
	7. není-li k dispozici dostatek času (expresní dodávka)

4. HODINOVÁ SAZBA
Orientační rozpětí základní hodinové sazby: 100 až 500 Kč

Dojde-li mezi designérem a zadavatelem ke shodě v základních parametrech, lze dosazením
do tabulky (zde v excelu, nebo vynásobením) určit základní vyjednávací cenu:

1. koeficient	2. koeficient	3. spotřeba	4. hodinová	Výchozí
autora x	výrobce x	času x	sazba =	honorář

				0 Kč

K tomu buď účtované prokazatelné výdaje nebo paušál odvozený ze zákona o daních z příjmů (v roce
2007 činí 40 %):	=	0 Kč		CELKEM:	0 Kč

Ceně designu (výše honoráře) odpovídá standardní výstup (viz část IV. tohoto textu).

		PŘÍKLADY VÝPOČTU CENY DESIGNU
Minimální

Koeficient	Koeficient	Spotřeba	Hodinová	Výchozí
autora x	výrobce x	času x	sazba =	honorář

1	1	100	100 Kč	10 000 Kč

K tomu buď účtované prokazatelné výdaje nebo paušál odvozený ze zákona o daních z příjmů (v roce
2007 činí 40 %):	=	4 000 Kč		CELKEM:	14 000 Kč

Střední

Koeficient	Koeficient	Spotřeba	Hodinová	Výchozí
autora x	výrobce x	času x	sazba =	honorář

1,4	1,4	300	200 Kč	117 600 Kč

K tomu buď účtované prokazatelné výdaje nebo paušál odvozený ze zákona o daních z příjmů (v roce
2007 činí 40 %):	=	47 040 Kč		CELKEM:	164 640 Kč

Maximální

Koeficient	Koeficient	Spotřeba	Hodinová	Výchozí
autora x	výrobce x	času x	sazba =	honorář

2	2	700	500 Kč	1 400 000 Kč

K tomu buď účtované prokazatelné výdaje nebo paušál odvozený ze zákona o daních z příjmů (v roce
2007 činí 40 %):	=	560 000 Kč		CELKEM:	1 960 000 Kč


Příklady byly voleny tak, aby v krajních případech ozřejmily nejmenší a nejvyšší uvažovatelnou
vyjednávací cenu designu (výši honoráře) za vytvoření díla dle autorské smlouvy.

Model výpočtu umožňuje nesčíslné množství variant, které vyplynou z konkrétního jednání
mezi smluvními stranami.

III. Metodika výpočtu autorské odměny za užití díla (licence)

Základem je vyhodnocení poměru designu k celku. Pevným údajem je cena výrobku, realizovaná výrobcem. I zde je nezbytná kombinace diskuse a dohody smluvních partnerů a objektivních nezpochybnitelných faktorů.

Postup:

I. Oboustranné dohodnutí parametrů

1. popis struktury výrobku – v položkách (sloupec A)

2. určení % podílu designu dle položek struktury výrobku (sloupec B)

3. eventuální úspora vyplývající z řešení designu v Kč (ve sloupcích C nebo D)

Po dosažení shody argumentovaným vyjednáváním následuje

II. Administrativně účetní výpočet

4. vyčíslení nákladů – subdodávky, vlastní výroba – v Kč (sloupec C)

5. přiřazení nákladů na montáž v Kč (sloupec D)

6. vyjádření podílu designu dle položek struktury výrobku v Kč (sloupec F)

Následují součty

7. součet nákladů (sloupec E) se zvýší o kalkulované režijní náklady (v Kč)

8. součet podílu designu (sloupec F) v Kč

9. závěrem se z poměru sumy nákladů včetně režie (v Kč, sloupec E) a sumy přiznané designu (v Kč, sloupec F) určí procento podílu designu. Toto procento je licenční odměnou z prodejní ceny výrobku od výrobce.

Poznámka: toto procento jako součást licenční dohody je uplatněno při jakékoliv (proměnlivé) dosažené prodejní ceně výrobku. Tato metodika výpočtu licenční odměny je spravedlivá v tom, že objektivizuje práci designéra (designérské řešení) a v závislosti na lepším (nebo horším) řešení přináší větší (nebo menší, nebo při ukončení výroby žádnou) odměnu z poskytnutého práva na užití.

Příloha č. 2 – výpočet základní vyjednávací výše autorské odměny za užití díla – licence.

Poznámka: na rozdíl od předešlé tabulky (příloha č. 1) jde jen o model, návod; řešení jednotlivých případů je vždy individuální.

Příl. č. 2 – Výpočet základní vyjednávací výše autorské odměny za užití díla – licence (produktový design)

Stanovení relativní výše licenční odměny jako % podílu designu na celku a inkasování v závislosti na úspěšnosti produkce má dvě části:
	I. první náročná část diskuzí a jednáním popíše strukturu výrobku, identifikuje designem ovlivněné části a stanoví % podílu designu
	II. pak podle dohodnutých parametrů lze provést subjektivně neovlivnitelný výpočet procenta, které bude smluvně vyjádřeno
jako licenční odměna. Podle konkrétní situace na trhu budou tomuto procentu v průběhu platnosti licenční smlouvy odpovídat různé
(nebo v případě zastavení výroby žádné) v dohodnutých termínech vyplácené finanční částky.

	Příklady dohodnutých parametrů a administrativně účetního výpočtu u dvou typů výrobků








	dohodnuté parametry			objektivní hodnoty pro výpočet
	A	B	C	D	E	F	G
	Popis struktury výrobku	Podíl designu	Výroba	Výroba	Výroba	Podíl designu	Vyjádření
		v %	Materiál v Kč	Montáž v Kč	Celkem v Kč	%B z hodnoty	poměru E:F
Příklad 1 - ovlivnění středně složité struktury výrobku (kotel ústředního topení)						výroby D v Kč	v %
Hořák		0	5000	1000	6000	0
Hydraulika, regulační prvky, rozvody		5	1000	1000	2000	50
Expanzní nádrž, tvar, umístění		5	1000	500	1500	25
Spalovací komora		0	1500	1000	2500	0
Elektronika řídící, kontrolní		10	1000	1000	2000	100
Plášť kotle, grafika, barevnost, obal …		50	1000	500	1500	250

Hodnota úspory plynoucí z řešení designu			0	0		0
CELKEM			10500	5000	15500	425
K hodnotě sloupce E připočteny režijní náklady (např. 300 %)					46500	425	cca 1 %
Z jakékoliv prodejní ceny (realizovaného výrobku) bude v licenční smlouvě sjednána odměna ve výši 1%.

Příklad 2 - ovlivnění jednoduché struktury výrobku (židle)
Nohy		20	150	150	300	30
Sedák		20	100	100	200	20
Opěrák		20	100	100	200	20
Loketní opěrky		20	50	50	100	10
Čalounění		10	50	150	200	15
Povrchová úprava		5	200	100	300	5
Hodnota úspory plynoucí z řešení designu			0	0		0
CELKEM			650	650	1300	100
K hodnotě sloupce E připočteny režijní náklady (např. 100 %)					2600	100	cca 4 %
Z jakékoliv prodejní ceny (realizovaného výrobku) bude v licenční smlouvě sjednána odměna ve výši 4 %.
Obecně: čím je složitější struktura, tím je % práce designéra nižší, design ovlivňuje strukturu výrobku nejvíce v nákladech
montáže (výroby), materiálové náklady lze ovlivnit náhradou původních vstupů, výjimečně designem, ovlivňujícím konstrukci.

Pokud se klient spokojí s obecnou úvahou a příkladem, pak

* pro rozsáhlá technologická zařízení lze stanovit podíl designu dohodou ve výši do 1 %,

* pro středně složité struktury ve výši 1 až 3 % a

* pro jednoduché struktury v rozmezí 3 – 8 %,

vždy s přihlédnutím k vyráběnému množství (objemu, sérií) v roce a k době trvání licenční smlouvy.

- 10 -

IV. Závěr

Předložený návrh metodiky sleduje jediný cíl – objektivizovat způsob výpočtu honoráře a licenční odměny. Důraz na korektní a včasná jednání mezi autorem a zákazníkem a na dosahování konsensuálních řešení by měl omezit možná nedorozumění a konflikty. Proto doporučujeme pečlivě promyslet strategii jednání autora (designéra) se zadavatelem (výrobcem).

Především je nutno na začátku jednání vyjasnit, co výrobce požaduje nebo čeho by chtěl dosáhnout a co bude výsledkem práce designéra.

Vstupní údaje ze strany výrobce není jednoduché standardizovat; designér musí jednáním a diskusí získat veškeré údaje, které pro svou práci potřebuje a o jejichž rozsahu (nezbytnosti, potřebnosti) výrobce přesvědčí.

Výstupem ze strany designéra (odpovídá metodice výpočtu základní vyjednávací ceny za vytvoření díla) je standardní výkon – textová část (rozbor problému, řešení), výkresová dokumentace, případně dokumentace 3D, u náročných prací včetně modelu v měřítku.

Součinnost mezi výrobcem a designérem

* Vstupní jednání (se statutárním orgánem výrobce nebo jím pověřenou osobou) / další konzultace (např. s konstruktérem, vedoucím výroby atd.) / převzetí úkolu a uzavření smlouvy (cca 5 až 15 hodin)

* Tvorba (podle rozsahu práce odhadem stanovené podle tabulky 1)

* Průběžné konzultace během tvorby

* Předání (splnění smluvního závazku o vytvoření díla)

* Autorský dozor: série konzultací při výrobě prototypu a zavádění do výroby, korekce.

Konstrukce autorské smlouvy

* Základní typ („rovnovážný“)

Uplatnění vyjednávacích cen za vytvoření díla (případně jejich modifikace) podle tabulky č.1 a licenčního ujednání jako podílu z prodejní ceny výrobku od výrobce podle tabulky č. 2

* Mezní typ A: „Designér na jedné lodi s výrobcem“

Honorář za vytvoření díla bude nižší než vychází z vyjednávací ceny podle tabulky č. 1 (nebo žádný), bude zahrnut celý (nebo jeho dohodnutá část) do licenčního ujednání.

* Mezní typ B: „Designér předá a výrobce užije“

Honorář za vytvoření díla bude vysoký a zahrne i dohodnutou jednorázovou odměnu za poskytnutí licence, a to buď na omezený počet let (pak by se případně licenční smlouva obnovovala) nebo na celou dobu trvání autorských práv.

Moduly autorské smlouvy a licenčního ujednání

Tato problematika se metodiky výpočtu ceny designu netýká, ale je spojena se zajištěním dohodnutých podmínek po právní stránce. Bude doplněno formou samostatné přílohy.