Jindřich Gola

Vznik památníku architekta Leopolda Bauera, krnovského rodáka, který patřil k protagonistům středoevropské výtvarné kultury přelomu 19. a 20. století

Idea památníku architekta Leopolda Bauera vznikla v polovině devadesátých let na jednom setkání vznikajícího volného sdružení krnovských výtvarníků a13 a byla přijata celkem spontánně a bez výhrad všemi členy.

Cílem bylo zviditelnit a připomenout jméno slavného rodáka, architekta evropského významu, který navíc svému městu i širšímu okolí Slezska věnoval stálou pozornost během svého života formou realizace řady významných staveb. Tato skutečnost byla však v povědomí širší veřejnosti téměř zanikla na dlouhou řadu let díky válce, jejím důsledkům a celému následnému politickému vývoji v naší zemi. Památník se tak má stát i malým příspěvkem na cestě překonání bariér česko-německých vztahů.

V červnu 1996 byl učiněn první krok k realizaci uvedeného záměru. Byla vyhodnocena soutěž mezi krnovskými výtvarníky k určení (výběru) místa pro památník. Hodnoceno bylo celkem 27 návrhů od šesti autorů (Sv. Böhm, D. Broďáková, J. Gola, P. Charousek, Vl. Jindřich a J. Záviš).

9. 7. 1996 projednala a schválila Rada města Krnova ideový záměr pro v znik památníku a vyjádřila souhlas i s výběrem místa. V devadesátém sedmém roce byly všechny práce pozastaveny v důsledku ničivé povodně, která zasáhla rozsáhlou oblast celého Krnovska. Přesto se však podařilo zpracovat podmínky specifické interní soutěže (pro členy volného sdružení krnovských výtvarníků a13) na výtvarný návrh vlastního památníku architekta L. Bauera. Forma objektu, sochy, pamětní deska, jiné kombinace včetně volby materiálu byla ponechána na autorech. Uzávěrka soutěže byla 16. února 1998.

Soutěž hodnotila odborná nezávislá porota ve složení: akad. soch. Olbram Zoubek, předseda poroty, ing. Bedřich Marek, starosta města Krnova, místopředseda poroty, členové poroty prof. akad. soch. Zdeněk Kučera, UP Olomouc, ing. arch. Josef Kiszka, držitel Grand Prix Obce architektů ČR v roce 1994 a 1996, Havířov., ing. arch. Jan Kovář, Opava. Sekretářem poroty byla prom. hist. Renáta Ramazanová, Krnov.

Soutěž byla obeslána třemi návrhy od čtyř autorů. Po rozsáhlé diskusi se porota jednoznačně shodla na stanovisku, že z ideového hlediska se jeví jako nejvhodnější soutěžní návrh autorů ing. arch. Vlastimila Zillicha a Svatoslava Böhma s doporučením vyhledat novou lokalitu v centru města pro konečnou realizaci, upravit proporce navrhovaného objektu a zvážit volbu materiálu.

Obsahová rovina vítězného soutěžního návrhu je odvozena od základního konstrukčního tvaru architektury. Lehká logická kvadraturní konstrukce naznačuje symbolicky obor působení Leopolda Bauera a zároveň vytváří architektonický rámec realistickému portrétu umístěnému ve vnitřním prostoru objektu. Autorem sochařského portrétu architekta Leopolda Bauera se stal akad. soch. Pavel Charousek. Stavbu objektu realizovala stavební firma ing. Aleše Fouska z Krnova.

Po zveřejnění výsledků soutěže vydalo volné sdružení krnovských výtvarníků vlastním nákladem katalog informující čtenáře o životě i díle architekta Leopolda Bauera a o celém postupu přípravy projektu vybudování památníku.

Na financování celého projektu se podíleli:

Volné sdružení krnovských výtvarníků a13 vlastními prostředky, Spolek krnovských rodáků žijících v Německu formou sbírky, Česko-německý fond budoucnosti Praha formou grantu, Město Krnov značným podílem z rozpočtu města, a to především na úpravě a zvelebení okolního prostoru v rámci rekonstrukce Hlavního náměstí.

Slavnostní odhalení památníku architekta Leopolda Bauera se konalo 17. září 2000 za účasti ministra kultury Pavla Dostála, poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ministra Jaroslava Palase, členů Spolku krnovských rodáků žijících v Německu pod vedením předsedy spolku pana Kurta Schmidta, zástupců krnovských rodáků žijících v Rakousku, vedení města Krnova v čele se starostou J. Hercigem, vedení politických stran ve městě a početné účasti široké veřejnosti.

Památník architekta Leopolda Bauera stojí v centru krnovského náměstí v ose pěší zóny. Z hlediska profesních sdružení výtvarných umělců sdružených v Unii výtvarných umělců České republiky šlo o mimořádný počin, který nemá v České republice obdobu.